CSR – Společenská odpovědnost firem

Historické kořeny CSR (Corporate Social Responsibility) jsou datovány již od 19. století. Tehdy majitel ocelářské společnosti a velký filantrop Andrew Carnegie veřejně prohlásil, že úspěšní a bohatí jedinci mají morální povinnost podělit se o výsledky své práce s méně úspěšnými a nemajetnými. Připomeňme si ale, že už od středověku se odváděl takzvaný „desátek“, desetiprocentní daň církevním či světským autoritám, který byl v souvislosti s církví využíván jako jakýsi novodobý odpustek.

Co se týče současnosti, oficiální definice, co je vlastně CSR neexistuje. Sdružení Business Leader Forum CSR definuje jako „dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve které podnikají“.  Evropská Unie CSR vnímá následovně – „Společenská odpovědnost firem je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s okolím“.

Jak se ke společenské odpovědnosti stavíme my v Centru andragogiky?  Není pro nás ani tolik důležitá správná definice, jako naplňování této myšlenky v praxi. Navíc v rámci firemního vzdělávání patří CSR mezi naše hlavní programy, a poskytujeme v tomto směru firmám komplexní poradenství. A abychom sami „nekázali vodu a nepili víno“, založili jsme v roce 2009 neziskovou organizaci Šance na vzdělání. Pomáháme tak formou konzultačních a vzdělávacích programů sociálně a zdravotně znevýhodněným osobám k sociálnímu i pracovnímu začlenění tak, aby se dokázaly integrovat do společnosti bez závislosti na druhých. Specializujeme se hlavně na zdravotně postižené, kterým změnila život pouhá setina sekundy. Pomoc potřebným a různými způsoby znevýhodněným lidem bereme jako jednu z nejstarších morálních odpovědností, a je pro nás samozřejmostí i proto, že víme, že každý z nás se může vlivem nešťastných okolností sám stát osobou s tělesným i mentálním znevýhodněním. Člověk s takovým postižením bývá dlouhodobě nebo dokonce i doživotně ze společnosti vyřazen. Stává se tak většinou proto, že se jeho okolí dostatečně nedokáže vcítit do jeho obtížné situace a pochopit ji. My se v rámci společenské odpovědnosti prostřednictvím Šance na vzdělání snažíme o to, aby tito lidé s naší pomocí našli opět smysl života, a dokázali se uplatnit v různých profesích. O tom, že se nám to daří, svědčí i vítězství v soutěži Národní cena za společenskou odpovědnost z roku 2012 nebo nominace na cenu Olgy Havlové od bývalé pacientky Rehabilitačního ústavu Kladruby. Obé nás nesmírně motivuje a zavazuje nejen k další práci, ale i k rozvoji nás samých i tématu společenské odpovědnosti.

Od ledna letošního roku jsme rozjeli projekt „Šance na restart“ pro OZP starší padesáti let z Hradeckého, Pardubického a Libereckého kraje. Jeho součástí je vzdělávací a poradenský program a také tréninkové zaměstnání. Jedna z úspěšných účastnic projektu jej ohodnotila slovy: “Setkání s lidmi se stejným postižením, kteří zvládli návrat na trh práce, pro mě bylo inspirací”. Velký úspěch má také rekvalifikační kurz „Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky“ zaměřený na ženy ve věku 55 až 64 let. Věříme, že jim absolvování kurzu otevře nové obzory, a umožní najít uplatnění v rodině, kde mají pracující rodiče problém skloubit práci s péčí o děti.

Téma společenské odpovědnosti je pro nás ve firmě naprosto zásadní a rádi bychom tímto článkem motivovali i ostatní. Protože když se každá firma v rámci firemní kultury zaměří na jakoukoli oblast v rámci společenské odpovědnosti, věříme, že se nám společně podaří udělat z tohoto světa dobré a snad i lepší místo pro ty, kterým to nebylo souzeno. Ráda bych v této souvislosti připomněla slova Jana Masaryka, který řekl: „Nikdo si nikdy nesmí myslet, že je něco víc nebo lepšího než ten druhý. Možná, že nosí lepší košili. Možná, že má větší bicepsy. Ale tohle všechno ho jenom zavazuje, aby toho udělal tím víc, pro ty s menšími bicepsy a s horší košilí.“

PhDr. Marie Jírů
majitelka Centrum andragogiky, s. r. o.